Jungův mlýn

Mlýn se nachází na adrese Vatětice čp. 10, 342 01 Hartmanice. Leží mezi Mirkovem, Vatěticemi a Velkým Radkovem na samotě u Radešovského potoka. Vede k němu cesta. Podle GPS se nachází na souřadnicích 49° 9' 20.3'', 13° 29' 23.8''. Mlýn je zachycen na identifikační skice z roku 1837.

Mlýn se dochoval jako zřícenina. Mlýn a dům byly pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené. Měl jedno patro. Dominantní konstrukce byla zděná. Z historických exteriérových stavebních prvků se dochoval prostup pro hřídel vodního kola a drobné sakrální památky. Z interiéru se dochovala klenba a barokní kamenické prvky. Mezi historické prvky bych zařadila mlecí pískovcový kámen.

Josef Ossendorf roku 1793 zakoupil pozemky pro výstavbu papírny. K tomuto místu se váže jedna detektivní záležitost. Žili tu tři tovaryši – Hugo Schenk, jeho mladší bratr Karel Schenk a Karel Schlossarek. Byli nebezpeční celému okolí. Tyranizovali ho. Často obtěžovali ženy. Končívalo to jejich zmizením a smrtí. Jejich vůdce a spolumajitel Hugo Schenk byl nakonec oběšen na šibenici. Pocházel z Vídně. Odtud zval bohaté ženy sem do mlýna. Tady je oloupil, zavraždil a zakopal jejich těla do bývalé zahrady u mlýna. Toto se opakovalo mockrát. Avšak jednou sem chtěl pozvat opět jednu bohatou dámu. Ta, ale uviděla na jeho prstu pohřešované kamarádky prsten a oznámila to policii. Policie to začala vyšetřovat a pod tíhou důkazů se Hugo Schenk přiznal. Policie exhumovala těla žen, která byla pohřbena nedaleko mlýna. Soudce rozhodl o trestu smrti. Po 1. sv. v. vlastnil mlýn Václav Jung a při mlýně byla cirkulárka a 1 kolo na svrchní vodu. Posledním mlynářem se stal Wenzel Jung, který byl roku 1946 vyhnán s rodinou. Pak byl obydlen rumunskými reemigranty, po několika týdnech opuštěn a vyrabován.