Sloní mlýn

Podle jedné pověsti se povídá, že když jednou kartáginský vojevůdce Hanibal ve 3. století překračoval Alpy, jeden slon i s vojákem se mu zatoulal až k tomuto potoku a vydal se jím. Vyčerpáním v něm padl a následně zahynul. Druhá pověst vypráví o cirkusu, který šel okolo potoka. Slon si postavil hlavu a vydal se potokem. Skutečnost je, ale jiná. Název Sloní získal podle Sloního mlýna, který měl velmi silné zdi. Potok poháněl kromě Jungova a Sloního mlýna i dalších několik mlýnů (moučný v Mirkově, truhlárnu, soustružnu, papírnu v Zechově…). Dnes už však název Sloní mlýn ani Sloní potok nic nikomu neříká a proto byl přejmenován na Radešovský potok. 

 Mlýn se nachází na adrese Vatětice čp. 9, Hartmanice 342 01. Leží mezi Vatěticemi, Radešovem a Velkým Radkovem na samotě u Radešovského potoka. Nevede k němu cesta. Podle GPS se nachází na souřadnicích 49° 9' 22.2'', 13° 29' 47.8''. Mlýn je zachycen na indentifikační skice z roku 1837.

Mlýn se dochoval jako zřícenina. Zbyly 2 budovy, chlév a mlýnice s obytnou roubenou částí a vodní spád 4 m. Z exteriérových historických prvků se dochovaly kamenické barokní prvky, epigrafické památky a prostup hřídele vodního kola. Z vnitřních dispozic se dochovala jen klenba. Z historických technologických památek se dochovala transmise, řemenice, převody a mlecí pískovcový kámen.

Odedávna patřil rodině Prinzovým. Nejdříve Mathiasu Prinzovi a v roce 1930 vlastnila mlýn Hedvika Prinzová a byla u mlýna cirkulárka a 1 kolo na svrchní vodu. Mlýn mlel dřevo na dřevěné štěpky, které dodával do radešovské papírny. Proto musel mít silnou konstrukci, především zdi, jako slon. Proto ho začali lidé přezdívat Sloním mlýnem. Podle něho získal název i potok. Mlynář byl na sílu mlýna hrdý a tak pověsil nad dveřmi obrázek silného slona. Lidé zde kdysi hospodařili na urovnaných loukách, pastvinách, polích. Z vrbového proutí, které každý rok hospodáři zastřihávali z vrb u potoka, pletli košíky, nůše a různé nářadí.